Tento malý bílý psík se vám může poplést s jeho „příbuzným“ bišonkem. Oba jsou bílí, roztomilí a veselí. Jenže Maltézský psík má hladkou rovnou srst, která se nestříhá. To je asi nejzásadnější rozdíl.
Vzhled
V kohoutku pes měří 21–25 cm, fenka je přirozeně o pár centimetru menší. Váží zhruba 3-4 kg. Srst má bílou nebo slonovinovou barvu, může mít i oranžové odstíny. Je velmi náročná na údržbu. Musí se kartáčovat, koupat, olejovat nebo krémovat, aby se nevysoušela. Výstavním maltézáčkům se srst dokonce balíčkuje, aby se neponičila – naolejované prameny srsti se po vykoupání a vyfénovaní balí do takových igelitových balíčků a následně papíru. Nevýstavní psi to mají jednodušší. Jim stačí udržovat srst v kratší délce. Maltézáček nemá podsadu a nelíná.
Držení těla je noblesní, lehké, psíci nesou hlavu vysoko a vznešeně. Oči musí být velké, černé a kulaté, jako korálky. Tělo je spíše podlouhlé, obdélníkového rámce, s širokým hrudníkem a vysoko nasazeným ocasem. Pro maltézské psíky jsou typické velice rychlé kroky v klusu.
Původ
Maltézáček je jedním z nejstarších psů vůbec, ale jeho přesný původ není znám. Jeho jméno ale nepochází od názvu ostrova Malta, jak si možná mnozí myslí, ale ze semitského slova malat, což je v překladu přístav, nebo útočiště. Pochází z centrálních oblastí Středomoří a ostrova Malta. Tam v hojném počtu obýval přístavy přímořských měst a sloužil k lovu myší, krys a jiných malých hlodavců ve skladištích a podpalubích lodí.
Zbožňoval ho už faraon Ramses II., v jehož hrobce byly nalezeny sošky tohoto drobka, což dokazuje, že jeho předkové žili už ve 13. století př. n. l. Ve 4. stol př. n. l. jej popsal Aristoteles a pojmenoval ho „Canis Melitensis“. Už ve Starověkém Římě ho měli za skvělého a milého společníka vdaných žen. Do Anglie ho dovezli římští vojáci, odkud se rozšířil do celé Evropy. Za doby panování Jindřicha VIII. se stal miláčkem šlechty. Byl oblíbencem i královny Viktorie.
V té době se také začal masivně křížit s ostatními psy s cílem ho různě vylepšovat, především ho zmenšit. Tak vzniklo několik dalších plemen, například bišonek či boloňský psík.
Maltézský psík je jeden z prvních vystavovaných psů. První výstavu absolvoval v roce 1862 ve Velké Británii.
Povaha
Maltézáček je milý, oddaný, citlivý a jemný pes. Se svými proporcemi je to ideální pes do bytu. Je velmi inteligentní a učenlivý a bystrý. A také hodně zvědavý. Je poddajným a přizpůsobivým. Někteří jedinci mohou být temperamentnější a při absenci výcviku se mohou stát i agresivními. Musíte mu dát najevo, že vy jste pán, jinak vám přeroste přes hlavu.
Pejsek je velmi společenské plemeno, chce být opečováván a milován. Svého pána nadevše miluje a velmi na něm lpí. Radši ho nenechávejte doma samotného, s vámi mu bude dobře kdekoliv. Je majetnický a na svého pána žárlí. Nesnáší hluk, křik a tvrdé zacházení.
Dobře vychází s dětmi, ale protože je to malý pes, dítě by mu mohlo nechtěně ublížit.
Delší procházky zvládá, ale na sport se nehodí, je to spíš gaučový povaleč.
Chov a péče
Fenka zpravidla rodí 2-3 štěňata a cena se pohybuje od 4 000 do 10 000 Kč. Cenu ovlivňuje, zda má štěně průkaz původu, kredit chovné stanice, původ rodičů. Bohužel i v tomto případě jsou velkým problémem množírny psů.
Maltézský psík je určený především do bytu, protože venku by se těžko udržovala jeho sněhobílá srst. Ta je na jeho chovu asi nejnáročnější, jak je psáno výše – koupání, fénování, olejování, krémování, balíčkování… Časem se pro vás, jako milovníka tohoto psa, stane tato povinnost příjemný rituál.
Obvykle bývá maltézáček zdravý, záleží ovšem z jakého chovu jej máte, protože je náchylnější na dědičné choroby.
Doporučuje se suché krmivo určené pro malá plemena. Někteří maltézáčci mají citlivý zažívací systém a mohou být vybíraví v jídle.
Pes se dožívá průměrně 14-15 let.
Proč si pořídit maltézského psíka
Pokud sháníte psa, se kterým nebudete muset chodit na dlouhé procházky a upřednostňujete spíš teplo domova, tak je pro vás Maltézský psík tou pravou volbou. Musíte se ale smířit časově náročnější údržbou. Všechny zajímavé informace o tomto plemenu se můžete dočíst na webu Českomoravského klubu chovatelů maltézských a boloňských psíků.
Autor: | Jana Sixtová |