I ve vyšším věku by člověk měl aktivizovat své tělo a smysly. Zdraví lze ovlivnit mnoha činnostmi nebo různými doplňky, ale jednou z velmi účinných metod je využití blízkosti domácího zvířete, které je možno pozorovat či hladit nebo o něj pečovat. Zvýší se tak nejen celková spokojenost člověka, ale také dochází ke zlepšení zdravotních problémů. Člověk se uvolní, sníží se mu krevní tlak a zklidní tep. Snižuje se i riziko infarktu, astmatu a zlepšují se úzkostné stavy.
Starší lidé se s pomocí zvířat lépe vyrovnávají se stárnutím. Zvláště psi mají vysokou míru vlastností, které přispívají k celkové pohodě. A právě těchto schopností psů využívá canisterapie, terapeutická metoda, která používá kladné psí vlastnosti k ovlivnění zdraví člověka. Účinná je zvláště u dětí a u seniorů, kterým vrací radost ze života, touhu po životě a snahu o řešení problémů. Napomáhá také zmírňovat důsledky různých onemocnění, se kterými se starší lidé musejí vyrovnávat.
Co znamená canisterapie
Význam slova canisterapie lze odložit ze slov pes – canis a léčení-terapie. Jde tedy o podpůrné léčení, ke kterému jsou využíváni psi, jejichž vliv napomáhá zlepšit fyzický stav člověka i jeho psychiku. Pes pracuje v týmu se svým psovodem. Pes musí mít k této práci oprávnění a absolvovat speciální zkoušky. Kontakt psa se starším člověkem je léčebný a vyvolává kladné reakce, pozitivně působí i rytmus pravidelného psího dýchání a vyšší teplota psího těla. Canisterapie se dotýká i různých oblastí života:
- citové při mazlení a komunikaci se psem
- rozumové při cílených hrách, pohybu
- pohybové při házení předmětů a pohybových hrách, kdy se posiluje jemná i hrubá motorika
- relaxační s vlivem na celkovou psychickou rovnováhu
Při canisterapii má pes tělesný kontakt se seniorem a mnohdy uspokojí jeho citovou potřebu. Dochází k uvolnění křečí, zlepšuje se hmat a starší člověk je více nakloněn rehabilitovat. Je vhodná i pro setrvale ležící, kteří jsou náchylní k proleženinám a často používají antidekubitní matrace. Větší pes zde může pomoci s polohováním. Kvalita života se tak celkově zlepšuje.
Jaký pes je vhodný pro canisterapeutický výcvik
Nejdůležitější jsou u canisterapeutického psa jeho vlastnosti, nikoli rasa. Klidná povaha a zájem o častý kontakt s lidmi, dobrý vztah k člověku, přizpůsobivost a snadná ovladatelnost. Je pak jedno, zda jde o fenu či psa, o čistokrevného nebo psa bez původu, malé nebo větší plemeno. Jsou vymezována určitá plemena, o kterých se traduje, že mají vlohy právě pro canisterapii, jako je například labrador nebo retrívr, ale mnohem lepším ukazatelem je individuální povaha psa.
Také jde o to, co od psa přesně očekáváme, zda půjde o psa do postele, k polohování, aktivizaci a podobně. Pes musí být schopen odpoutat se od svého pána a pracovat samostatně. Je v kontaktu s cizími lidmi, pomáhá jim, reaguje na jejich potřeby a pohyby. Pokud je unavený, je nutné terapii ukončit. Jeho pán ho jen podporuje, případně s ním spolupracuje. Canisterapeut absolvuje zkoušky společně se psem a musí se nadále odborně vzdělávat.
Právě pro seniory má canisterapie velký význam
Návštěvy psů u seniorů doma nebo v domovech důchodců jsou pro tyto lidi narušením nudného stereotypu. Často sami vzpomínají na domácí mazlíčky, které měli, a k vyprávění se odhodlají i jedinci, kteří obvykle komunikovat odmítají. Těší se na tyto návštěvy a vítají je.
Pes musí být na takovou návštěvu připraven, bude velkou psychickou zátěží právě pro něj. Okolo něj bude hlučné prostředí, neustále se ho bude někdo dotýkat a objímat ho, bude hlazen a drbán více lidmi a po dlouhou dobu. Pes se nesmí lekat podpůrných prostředků, jako jsou hole či invalidní vozíky a musí z dotyků čerpat potěšení. Tak bude canisterapie přínosem pro obě strany – seniory i psy.