Bílá v chovu psů: Zabiják nebo fáma?

13.12.2013 Péče a zdraví psa Napsat komentář 2 256 x

Podobné články

Obyčejným člověkem je genetika většinou brána jako složitá věda zkoumající nemoci a možná ještě něco, co v každodenním životě s největší pravděpodobností nevyužije. Jenže genetika je také nedílnou součástí chovu zvířat. Ať už se bavíme o genetice zbarvení či z té důležitější a bohužel i horší strany – zdraví a dědičné vady. Provázanost genetiky je fascinující. Následující článek poukazuje na zdravotní vady vázající se na bílé zbarvení srsti u psů.

Ticking

Vzor malých skvrnek nacházejících se pouze v bílých částech srsti psa. V podstatě to vypadá jako by bílou prosvítala základní barva. Jednobarevní psi mohou být geneticky taktéž ticking, ale fenotypem¹ se jeví jako jednobarevní.

autor Caroline Free

Často se vyskytuje u plemen: Dalmatin, Anglický setr, ACD, Český strakatý pes a u většiny španělů. Ovšem může se vyskytnout i u BOC, AUO či dalších ovčáckých plemen a být laikem zaměněn s merle. Zajímavostí je, že ticking jedinci se rodí bílí (resp. jejich bílá místa jsou bez teček) a až kolem 2. týdne se začínají objevovat tečky. Krásným příkladem jsou všem známá štěňátka Dalmatina.

Pattern White

V zahraničí též uváděno jako Mismark. Fenotypově¹ tito psi prostě mají více bílé než by měli mít. Obzvláště se pak vyskytuje v těchto formách:

Příliš rozsáhlý bílý límec
Půlka nebo celá hlava bílá
Hlava zbarvená a zbytek těla téměř či úplně bílý
Vzácně celobílý

Zbarvení se vyskytuje jak u self, tak u merle jedinců. Zajímavé je, že se údajně rodí nejčastěji ve spojení self x merle. Výskyt takovýchto štěňat jde většinou předpokládat z množství bílé na těle jejich rodičů, ale může být i překvapením. Jelikož „méně bílá“ je dominantnější než „více bílá“. To ale nemění nic na tom, že i pes s velmi málo bílými znaky může nést geny pro Pattern white a předat je potomkům.

Genetiky byly zjištěny tři bílé geny, které společně tvoří pattern white a to:

Irish Spotting – bílé znaky typické pro kolie – gen S ^ i
Piebald Spoting – nesymetrický náhodný bílý vzor – gen S ^ p
Extreme White Spotting – značený též jako Extreme Piebald – gen S ^ w

Další výzkumy, se ale přiklánějí k existenci dalších genů ovlivňujících Pattern white.

S tímto zbarvením mohou být problémy. Aby totiž pes slyšel, jeho vláskové buňky ve vnitřním uchu musí být pigmentované. Pokud buňky nemají pigment, odumřou v prvních týdnech života a způsobí hluchotu. Bohužel sami barvu chlupů ve vnitřním uchu nezjistíte, přímo na zásadní chloupky totiž vidět není. Nelze tedy předpokládat, že pes s bílým uchem bude hluchý a naopak, že pes se zbarvenýma ušima hluchý být nemůže. Zřejmě nejvíce problémů způsobuje zmiňovaný Extreme White Spotting, který má v heterozygotní² formě bílou lysinu, límec a ponožky. Pokud je homozygotní³, má srst téměř čistě bílou. Typickým příkladem jsou boxeři či australští honáčtí psi a další, kteří jsou pro tento gen vždy homozygotní. Při páření dvou jedinců s tímto genem bude ¼ vrhu zcela bílá.

Albín

Albín je čistě bílé zvíře s růžovou kůží a červenýma očima (známý jako tyrosináza-negativní). Tuto formu albinismu způsobuje recesivní gen „c“. Pokud se tedy narodí albín, musí zdědit c-gen od obou rodičů aniž by záleželo na jejich fenotypovém zbarvení. Tj. klidně dva zcela pigmentovaní jedinci mohou zplodit albína. Jedinci s c/c (tedy albíni) nemají vůbec žádný pigment, tedy ani skvrny na kůži. Zásadní je opět žádný pigment v uchu – konkrétně na vláskových buňkách – a z toho plynoucí hluchota.

Další formou albinismu je tyrozináza-pozitivní. Příkladem této formy jsou WHWT⁴ a NO⁵ v bílé formě. Geneticky se značí c ^ e. Ačkoliv vypadají bílé, ve skutečnosti jsou velice světle krémoví nebo šedí. Tito psi mají pigment – oči jsou tmavé a nosy, pysky, oční víčka a polštářky jsou plně zbarvené. I přes to mohou mít bílý límec, který lze poznat podle zbarvení kůže. U těchto psů se málokdy vyskytne hluchota, protože ve většině případů mají pigmentované vláskové buňky.

Přečtěte si také: Epilepsie u psa

autor Caroline Free

Double Merle

Jsou psi s 2 kopiemi merle genu, tedy homozygotní merle – M/M (běžně užíváno jako zkratka pro double merle). MM jsou často nesprávně označováni jako „Lethal White“. Toto genetické onemocnění se vyskytuje u American Paint Horse koní, kdy se při nesprávném křížení narodí zcela bílé hříbě s modrýma očima, které není schopno strávit potravu a umírá během několika hodin/dnů. Například země původu zmiňovaných APH a Australských ovčáků (u kterých se merle hojně vyskytuje) je USA, dá se tedy předpokládat, že byli chováni na společných rančích. Zřejmě zde vzniklo toto mylné označení. Tyto dva geny spojuje pouze fyzická podoba a cca 25% šance, že se jedinec s tímto typem zbarvení narodí. Na rozdíl od LW jsou štěňata Double Merle životaschopná, ale mohou mít zdravotní problémy.

MM štěňata se rodí, pokud jsou oba rodiče merle. Nezáleží na zbarvení ani rozšíření bílé na těle rodičů. Jedná se pouze o jejich genotyp⁶.

S Double Merle se vážou zejména sluchové vady, opět jde o pigmentaci vláskových buněk (jako u Pattern White). Pokud jsou vláskové buňky pigmentovány, MM mohou být schopni slyšet, či mít jen malou ztrátu sluchu (nebo například slyšet jen na jedno ucho).

Bohužel se na MM vážou i různé oční vady. Většina těchto psů bude mít kombinace zrakových vad a určitý stupeň oslepnutí (mohou být i zcela slepí). Tyto oční vady se mohou vyskytnout na jakkoliv zbarveném oku. Není tedy pravda, že se vážou na modré oči. Dle očních vad lze snadno rozpoznat, zda se jedná o Pattern White nebo Double Merle.

Oční vady u MM, které lze vypozorovat, a jsou stálé – s věkem se nezhoršují:

nepravidelný tvar zornice
korektopie – nesprávné uložení zornice, zornice se nenachází ve středu oka
mikroftalmie anebo abnormálně malé oči – nejčastější vada u MM, špatně vyvinuté oko, může chybět i celá čočka

Existují bohužel i vady, které pouhým okem nezjistíme. K jejich zjištění je třeba veterinárního vyšetření. Ať už vidí štěně dobře či špatně, zřejmě bude vidět obdobně celý svůj život. A pokud se přece jen zrak postupem času zhorší (či oslepne úplně), většina psů se s tím snadno vypořádá. Ovšem pokud u psa zaznamenáme nějakou změnu na oku či špatné vidění, měli bychom s pejskem navštívit veterináře.

Ne všechny oční a ušní vady se vážou na Double Merle, mohou se vyskytnout i u jiných zbarvení. Navíc se samozřejmě mohou narodit Double merle psi, kteří vidí i slyší.

Jiná onemocnění ani vady vázající se na Double Merle zbarvení nejsou potvrzena. Obecné spekulace o postižení orgánů, alergiích či předčasnému úmrtí nejsou prokázány a s největší pravděpodobností se ani na MM nevážou. Lépe řečeno pravděpodobnost těchto onemocnění a vad je u MM stejná jako u ostatních zbarvení.

Většina Double Merle psů pochází od neznalých chovatelů tzv. „bez pp“, kteří nedisponují ani základními znalostmi v oboru genetiky a kříží, jak se jim zachce. Často jsou takto zbarvení jedinci nabízeni jako rarita, vzácné zbarvení. Krásný příklad dokazující, že bez znalostí genetiky a dalšího není vhodné chovat. Ať už v zájmu psů či budoucích majitelů. Nejen pro to bychom měli dávat přednost psům z papírových chovů (samozřejmě i mezi nimi pečlivě vybírat) a vyhnout se laikům, kteří ač většinou nevědomky tvoří zlo.

Vysvětlivky:

fenotyp – soubor všech pozorovatelných znaků a vlastností organismu
heterozygot – má různé typy alel tj. nese pro jednu alelu dva odlišné geny – př. M/m merle
homozygot – má identické alely určitého genu – př. M/M – double merle
WHWT – West Highland White Terrier
NO – Německý ovčák
genotyp – soubor všech genů organismu