Somatické příčiny:
do této skupiny patří tzv. klasické onemocnění a poruchy zdravotního stavu, které mohou ovlivnit/změnit chování; jako příklad se dají uvést úrazy, komatózní stavy apod.; (dále v tomto článku nebudou rozebírány, protože představují samostatnou kapitolu),
Poruchy způsobené nedostatečnou předchozí zkušeností psa s danou situací či problémem:
příklady – pes vyrůstal „mimo civilizaci“ a najednou se ocitá ve velkém městě s množstvím aut, lidí a cizích psů (protivníků); nebo byl zvyklý na jednoho pána a dostal se do rodiny s několika dětmi, – většinou se projevuje ve formě strachu z dopravních prostředků, cizích lidí a psů; může a často i je spojeno s prvky agrese.
Poruchy způsobené současnými stresy z vnějšího prostředí:
příklady – pes je opakovaně vystavován nepříjemným/negativním stimulům (hluk, střelba …); nemá dostatečnou možnost fyzické aktivity či kontaktu se svými „vrstevníky“; je v permanentním stresu (bojí se určitého člena domácnosti …), – často se projevuje jako obscesívní chování, neklid – nervózní přecházení, poštěkávání, chňapání po mouchách, přehnané čištění se apod.; opět může být spojeno s agresí
Poruchy způsobené předchozím kontaktem se silným negativním stimulem:
typickým příkladem, který zná řada majitelů je bouřka či jiný silný zvuk (střelba, auta …); napadení jiným psem, zneužívání (rozuměj ubližování) dětmi; silná bolest v určíté souvislosti, – většinou se objevuje jako strach (až panický) podmíněný konkrétní situací
Poruchy způsobené nedostatečným běžným výcvikem:
velmi častý problém, který ovšem část majitelů jako problém nevnímá; jako asi nejběžnější příklad se dá uvést krádeže jídla ze stolu, okusování zařízení bytu apod.
Poruchy neúmyslně podpořené nebo zesílené majitelem:
příklady – majitel podporuje spory o dominanci v domácnosti tím, že podporuje psa proti některým členům domácnosti/druhému psu v domácnosti; nedbale reaguje na prosby psa o žrádlo, hru, pozornost; a pes zvyšuje své prosby až k agresi, – většinou se projevuje ve formě dominantní agrese.
Formy chování nepřijatelné pro majitele, ale typické pro danou kategorii psa:
tuto skupinu rozdělujeme na tři podskupiny
- obtížné chování pro majitele – sem můžeme zařadit zejména „problémy“ se štěňaty (kousání a trhání věcí), ale i boj o dominanci mezi dvěma psy v domácnosti
- intenzita problémů typických pro určitou kategorii je abnormálně vysoká – tedy normální model chování je natolik intenzivní, že se pro majitele stává problémem; za příklad mohou posloužit „hyperaktivní“ psi, neúměrná agresivita v rámci hry apod.
- druhové problémy jsou vyvolány nepřijatelnými nebo neadekvátními stimuly či v nevhodnou dobu – příkladem může být značkování v domě místo venku; dominantní agresivita zaměřená vůči členům domácnosti (tedy smečky) a ne vůči psům venku apod.