Jak nejlépe uklidnit agresivního psa

Mnoho z nás má zcela jistě nějakou zkušenost se psí agresivitou a nebo jme řešili, jak nejlépe uklidnit agresivního psa. Buď toho svého, nebo se na procházce setkal s jiným psem, který projevil agresivitu. Může to být v povaze samotného psa, anebo v důsledku nějakého vyprovokování. Nejčastěji se agresivita psa projevuje vůči cizím lidem nebo jiným psům.

Příčiny agresivity

Příčiny agresivity u psů jsou velmi různé. Může to být strach, bolest, frustrace nebo agresivita na různé podněty. Pokud se chcete agresivity u psa zbavit, musíte zjistit, co ji u psa způsobuje. Pokud naleznete příčinu, musíte se jí snažit odstranit. Například můžete psovi dát příležitost se socializovat s ostatními psy, když je ještě štěně. Pokud má pes agresivitu způsobenou strachem, mohlo by mu pomoci navštěvovat speciálního terapeuta. Pokud se agresivita projevuje jen v určitých situacích, je možné, že pes potřebuje více pohybu.

Agresivita psa může být důsledkem povahy či dokonce psychického onemocnění psa, nebo je to způsobeno nesprávnou výchovou, špatným prostředím či týráním psa. Často to bývá tak následek nějaké nepříjemné zkušenosti, například po napadení člověkem nebo jiným psem, což si pes zapamatuje.

Pokud je agresivita důsledkem psychického onemocnění, může to být i vinou genetických dispozic. Ovšem hodně záleží na prostředí a na zacházení již se štěnětem. Čím více stresu z nevhodného prostředí nebo z nepřátelské atmosféry, tím pravděpodobnější je propuknutí onemocnění. Zpravidla se to projeví u psů-samců, které je vhodné vykastrovat, pokud dojde s nástupem fyzické a pohlavní dospělosti k prvním útokům.

Jak nejlépe uklidnit agresivního psa? Zaručený návod není

V případě, že se setkáte se psem, který nějakým způsobem chce vašeho psa napadnout nebo už napadl, je to situace mnohdy
neřešitelná. Žádný zaručený návod, jak uklidnit agresivního psa není. Je to hodně individuální a nejlépe poradí odborník zabývající se problematikou agresivních psů.

Projevy agresivity

Agresivita (někdy označována jako útok ze strachu či z neznámého), se muže projevit u každého psa. Znepokojující je ta skutečnost, že za toto chování mnohdy nemůže majitel psa, ale cizí pes nebo cizí člověk. Nejčastější případ je ten, že vaše štěně napadne pes, který má zapotřebí šikanovat takto malé psy a problém je hned na světe. Dle odborníků a z rozumného hlediska by pes do 1 roka (třeba i do 18 měsíců) neměl přijít do kontaktu s konfliktním psem. Je to z toho důvodu, že jako štěně si toho pes dost pamatuje a vytváří si svoje praktiky při začleňování do smečky. A proto aby vše bylo tak, jak má být, bylo by nejlepší strávit tento štěněcí a pubertální věk v přítomnosti spokojených, vychovaných a hlavně nekonfliktních psů.

Jenže toto je v dnešní době největší kámen úrazu. Lidé totiž nerespektují ostatní a mnohdy ani pořádně neznají svého psa nebo jeho reakce. Případy, kdy pes napadne jiného psa jsou na denním pořádku, přičemž majitel konfliktního psa neměl o takovém jeho chování vůbec ponětí. A když neznáte chování svého psa, je to velký problém.

Aby vše fungovalo tak jak má, je zapotřebí hlídat svého psa a neomezovat ostatní psy. Ukážeme si to na názorném příkladu: jdeme po louce a naproti nám mají svého labradora na vodítku. Logicky svého kokršpaněla nenechám kolem něj volně pobíhat – je totiž dost možné, že jejich labrador právě prochází výcvikem tzv. reaktivního psa, který potřebuje mít 100% jistotu klidu a toho, že se v jeho bezprostřední blízkosti nebude pohybovat jiný pes.

Reaktivní pes = pes, který se v přítomnosti dalších cvičících psů není schopen soustředit na svého psovoda a na práci. Ať už se jedná o psa, který se jiných psů v okolí bojí, nebo je naopak přespříliš přátelský případně ho pohyb a přítomnost jiných psů podněcuje k výpadům a štěkání.

Někomu se to možná zdá jako hloupost, ale pokud se nějaký pes „léčí“ ze svého reaktivního chování, tak bezohlednost ostatních může zmařit obrovský kus práce.