Sportovní kynologie – magazín o psech výcvik a výchova psa, výstavy, závody a vše okolo pejsků
Podobné články
Také se řídíte známým příslovím: Starého psa novým kouskům nenaučíš? To je ovšem chyba. Každého psa je možné naučit ledacos a pokud k výcviku přistupujete s trpělivostí a důsledností, lze i staršího psa naučit základní povely. Vše spočívá ve správném typu výcviku a tím je výcvik hrou. Výcvik psa musí bavit a nezáleží na tom, jak je starý.
Většina cvičitelů a kynologů tvrdí, že s výcvikem je nutné začít již od útlého věku. Mají pravdu, protože štěně se naučí o dost rychleji základní povely než starší pes. Tak tomu je díky motivaci – štěně k vám vzhlíží a motivujete ho veškerými svými úkony. Drží se vás jako klíště a pokud k tomu přidáte ještě hraní si s následnou odměnou, pak máte vyhráno.
Staršího psa není nemožné naučit různé povely, avšak horší je to s tím, na co je pes od štěněcího věku zvyklý. Například pokud je pes celé 4 roky zvyklý spát na posteli, tak je spíš než nemožné nesmyslné učit jej spát venku v boudě. Co se tedy zvyků týče, bylo by velmi těžké převracet psovi jeho zvyklosti. Avšak zaměříte-li se na výcvik povelů, je to o dost jednodušší.
Jakmile se zaměříte na výcvik povelů, je důležité k tomu psa motivovat hravou formou. Každý pes si velmi rád hraje a ještě rád je odměňován dobrými a velmi chutnými pamlsky. U staršího psa musíte být o dost trpělivější než u malého štěněte, ale také tomu tak být nemusí. Každý pes je jedinečný především co se povahy týče, avšak tuto povahu v psovi pěstuje od štěněte člověk. Záleží na majiteli jak si psa vychová, co mu dovolí, co mu umožní aby dělal a dokonce jaké si sestaví zákazy. Vše je o výchově a důslednosti, na tomhle stojí celá výchova psa.
Jak začít s výcvikem
S výcvikem staršího psa můžeme začít kdykoliv chcete. Je to nejčastěji z důvodů, že jsme si psa vzali z útulku a chcete jej naučit nějaké nové povely. Nebo jste po čase u vlastního psa zjistili, že nechávání ho bez povšimnutí již od štěněte udělalo své a vám už přerůstá přes hlavu jeho chování jako nadřazeného.
Jakmile máte u psa získanou důvěru – ať už od štěněte nebo u psa z útulku po nějakém čase, je vhodné začít s výcvikem. Žádný pes se nerad nudí a proto ho majitel zabaví ať už hraním, aportem, mazlením a nebo jen klasickou přetahovanou na zahradě. Pes je šťastný, že se mu věnujete a zároveň se skvěle baví jak majitel, tak jeho pes. Nejlepší je rozvrhnout si hrací a výcvikový režim. Chvíli si hrajete a hraní se psem vyplníte jedním povelem, který budete se psem aktuálně cvičit.
Naučit povel dovede každý, ale jen málokdo ví, jak skutečně na to. Opakování je matka moudrosti, a proto musíte se psem aktuálně učený povel procvičovat jak nejčastěji to půjde. Avšak dávejte si pozor, psa nemůžete nutit dělat něco, co on sám nechce a proto jej musíte nějakým způsobem přechytračit. Proto většina cvičitelů preferuje a s oblibou využívá výcvik hrou. Se psem si hrajete, pak ho učíte povel např. sedni a po chvíli se zase pustíte do hry. Nikdy ovšem nesmíte zapomenout na odměnu. Pochval a odměn není nikdy dost, proto jimi určitě nešetřete. Psa je nutné za každý ač i malinký pokrok odměnit a velmi pochválit.
Abychom si to shrnuli, každého psa lze naučit jak základní povely, tak i ostatní povely jako je např. dej pac, mrtvej nebo pouhé převal. Záleží jen na přístupu majitele, který by měl se psem skvěle vycházet a to především hravou formou. Důležité jsou pochvaly, odměny a krátký výcvik s častějším opakováním.
