Když se řekne jezevčík, každý si představí malého veselého psa s nepřiměřeně dlouhým tělem. Většinou ho vidíme ve společnosti myslivců (ano, známe Broka z filmu Pod Jezevčí skálou). Říká se o něm, že je zbytečně uštěkaný a agresivní, možná že si tím kompenzuje svoje malé tělo. Jsou ale lidé, kteří si ho nedokážou vynachválit.
Vzhled
Jezevčík je zvláštní svým tělem. Je to pes poloviční výšky a dvojité délky obvyklého psa. Výška není standardně stanovena, je ale stanoven obvod hrudníku a to kolem 35 cm, váha se různí dle varianty jezevčíka, pohybuje se od 3,5 do 9 kg (pozor – mají sklon k nadváze).
Existuje několik variant jezevčíka dle velikosti a typu srsti: jezevčík dlouhosrstý standardní, jezevčík dlouhosrstý králičí/trpasličí, jezevčík drsnosrstý standardní, jezevčík drsnosrstý králičí/trpasličí, jezevčík hladkosrstý standardní a jezevčík hladkosrstý králičí/trpasličí. Co se barevnosti týče, existuje mnoho barevných variací od jednobarevného po dvoubarevné a skvrnité, od černé přes šedou po klasické hnědé.
Dlouhosrstí jezevčíci mají dlouhou, mírně zvlněnou srst s praporcem na casu a zřetelným vousem kolem tlamy. Tento typ jezevčíka je, co se srsti týče, dá se říct bezúdržbový, stejně tak ten s krátkou, lesklou a jemnou srstí. Naopak drsnosrstí jezevčíci s hrubou a krátkou srstí je nutno 2x ročně trimovat.
Původ
První zmínky o jakémsi menším psovi, který loví pod zemí pocházejí z 5-9. století našeho. Jedná se ale o domněnky a kosterní nálezy psů, které ovšem nevypovídají nic o barvě či srsti apod. Na různých historických obrazech s loveckou tématikou se objevují psi podobní jezevčíkům, ale pořád to nejsou jezevčíci takoví, jako je známe dnes (mají třeba jinak uši apod).
Plemeno takové, jak ho známe dnes vzniklo v 19. století v Německu. V roce 1879 byl představen první standard plemene. Tehdy byl německý chov jezevčíka pod taktovkou zdejšího Spolku pro zušlechťování plemen psů. O několik let později byl založen klub specializovaný na chov jezevčíka v Německu (1888), dlouho na sebe nenechal čekat obdobný klub v Rakousku-Uhersku (1894) a o rok později vznikl klub v USA (1895). V dalších letech byly zakládány chovatelské kluby jezevčíka v řadě dalších zemích, v závislosti na jeho rychle rostoucí popularitě.
Povaha
Jezevčík má specifickou povahu a vyžaduje důslednou výchovu. Je to společenský, ale nezávislý, vynalézavý a sebevědomý pes, pokud ovšem je po jeho. Do všeho se vrhá po hlavě. Je také tvrdohlavý. Takže pokud se mu nebude „něco“ chtít, tak s ním nehnete. A nátlakem nic nezmůžete, možná tedy pokud budete mít po ruce ten správný pamlsek… Nesnáší dril a křik, protože pak by mohl být dokonce agresivní a to nechcete. Najít tak společnou řeč může někdy chvilku trvat. Jezevčík vhodný do rodiny s dětmi, ovšem je nutné ho socializovat odmala, aby byl zvyklý na děti či ostatní zvířata v domácnosti a pak to bude miláček.
I přes to, že je malý vzrůstem, je to obstojný hlídač a o případném vetřelci dá hlasitě vědět.
Chov a péče
Fenka jezevčíka rodí průměrně 5 štěňat a cena se pohybuje kolem 10 tis Kč za štěně s průkazem původu. V případě pořizování jezevčíka se nevyplatí šetřit.
Kvůli délce svého těla je náchylný k poranění páteře.
Psa si pořizujete poměrně na dlouhou dobu, a tak nespěchejte a vyberte si. Pokud si pořizujete jezevčíka pro práci, vyberte si na chovatele, který má fenku skutečně lovecky vedenou a která byla kryta pracovně vynikajícím psem.
Jestliže chcete s jezevčíkem chodit na výstavy, máte větší šanci na úspěchy se štěnětem po výborných rodičích.
Pokud budete chtít mít jezevčíka venku v kotci, vybírejte si štěně, které je venku odchováno, protože bytoví jezevčíci jsou choulostivější na chlad, ty si nechte doma. Bytový jezevčík bývá čistotnější a více upnutý na člověka, protože mu obvykle byla věnována větší individuální péče. Štěně z kotce nemá tak vyvinutý smysl pro čistotu, ke které nebylo nijak vedeno, ale zase bývá samostatnější a lépe snáší pobyt o samotě venku.
Jezevčík se dožívá poměrně vysokého věku 14-16 let.
Proč si pořídit jezevčíka
Je to velká osobnost v malém těle. Pokud jste zvážili složitost jeho povahy a jste rozhodnutí mu věnovat dostatek času, získáte v něm parťáka a miláčka do rodiny.
Všechno o tomto plemeni se můžete dočíst na webu Klubu chovatelů jezevčíků České republiky.
Autor: | Jana Sixtová |