10 nejlepších tipů pro výcvik štěňat, které používají profesionální trenéři psů

Štěňata jsou pro své páníčky jedinečnou výzvou. Jsou roztomilá a zažijete s nimi spoustu legrace. Stejně tak ale tato stvoření dokážou být náročná a občas i otravná.

Mnoho čerstvých a nezkušených páníčků po pořízení štěněte zjistí, jak moc nebyli připraveni na to, kolik času a pozornosti jejich mazlíček vyžaduje.

Často se vlastně i zkušeným páníčkům stává, že zapomenou, jakou výzvu trénování štěňátka představuje. Není se čemu divit. Všichni psi jsou pochopitelně rozdílní a každý vyžaduje jiný přístup.

Klíčem k nasměrování svého štěňátka na tu správnou cestu, aby se z něj stal veselý, zdraví a spokojený dospělý pejsek, je nalezení rovnováhy mezi poskytováním mu dostatku času i pozornosti a nenabouráváním neustálého a přirozeného vývoje jeho smyslů.

V tomto článku přeskočíme období obávané puberty. To je kapitola, která si zaslouží svůj vlastní článek. V následujícím mini průvodci vám ale nabídneme 10 užitečných a praktických rad pro trénování a péči, které vám pomůžou nastartovat vašemu pejskovi život tím nejlepším způsobem.

Štěně a nový domov

Když se snažíte zabydlet své štěně do jeho nového domova, zkuste mu dát do pelíšku uzavřenou láhev s teplou vodou a do místnosti, kde spí, umístěte tikající hodiny. Tato kombinace totiž dokáže napodobit srdeční rytmus a tělesné teplo jeho matky i sourozenců, což mu pomáhá uvolnit se a rychleji se v novém prostředí zabydlet.

Cesty k veterináři

Až půjdete se svým pejskem k veterináři, ať už na běžnou prohlídku nebo třeba očkování, zkuste ho v čekárně mít raději ve svém klíně, než jej nechávat volně na podlaze. Kromě toho, že tím štěně snáze uklidníte a bude se díky tomu cítit pohodlněji, snížíte i šanci, že se pejsek něčím nakazí. Ve stejné ordinaci se před vámi totiž mohlo pohybovat množství jiných potenciálně nemocných zvířátek a štěňátko je náchylnější k nakažení se, když přijde do přímého kontaktu s místem, kde se předtím nacházel nějaký jiný infikovaný živočich.

Také si dejte záležet na tom, aby byly pro vaše štěňátko výlety k veterináři co možná nejpříjemnější. Nedovolte, aby na vás pejsek vycítil jakoukoliv nervozitu či strach. Místo toho s ním hrajte hry, nebo mu s sebou klidně rovnou vezměte hračku, aby bylo zabavené mezitím, co ho budete mít v klíně.

Soukromý prostor

Jakmile si své nové štěňátko přivedete k sobě domů, zajistěte, aby mělo své vlastní vyhrazené místo na spaní, které bude pouze pro něj a nikdo jiný (člověk ani jiný domácí mazlíček) ho využívat nebude.

Pejskovi rozhodně prospěje nějaký krátký čas o samotě ve svém „brlohu“. O to víc, když bude vědět, že se za ním pokaždé vrátíte a odměníte ho za to, že je odpočatý a poslušný.

Pravidelné aktivity

Snažte se, abyste své štěně během dne zabavili alespoň v krátkých, ale pravidelných intervalech. Ponechání štěněte dlouho bez aktivity může v jeho budoucím životě vést ke velmi špatnému chování.

Občasné aportování pejskovou oblíbenou hračkou nebo hraní jiných zábavných a jednoduchých her má naopak velmi přínosné účinky na jeho psychiku, posiluje to pouto mezi vámi a zvířátkem a zároveň si tím štěně může vybít své občasné náhlé návaly energie.

Pozor na přetrénování

Pamatujte, že jednoroční pejsek je v podstatě ve stejné životní fázi jako malé dítě. To je dobré mít na paměti. Až budete totiž své štěně úkolovat, zeptejte se sami sebe, zda by třeba tří nebo čtyřleté dítě zvládlo splnit takové věci, které žádáte po svém mazlíčkovi.

Z počátku byste měli dbát hlavně na pejskovo dobré chování, čistotu a další úplné základy (včetně socializace). S náročnějšími věcmi počkejte do doby, než bude pes dostatečně vyspělý na to, aby byl schopný zvládnout nějaký formálnější tréninkový režim.

Štěňata vás dokážou oklamat, abyste si mysleli, že už jsou připraveni na trénink. Jakmile ale trochu povyrostou, začnou se proti jakékoliv disciplíně bouřit.

Učit pejska, co je, nebo není správné, reagovat na své jméno a upevňovat vztah mezi vámi a vašim čtyřnohým kamarádem je v počáteční fázi pejskova života důležitější než cokoliv jiného.

Rozlučte se s kousáním a škrábáním

„Aauuu!“, naučte svého chlupatého parťáka, že kousání a škrábání není žádná příjemná zkušenost tím, že budete i na jeho lehké hravé škrábání reagovat tak, jako by vás to opravdu bolelo.

Raději, než abyste na psa křičeli, dejte mu prostě jasně najevo, že škrábání ani kousání není záliba, které byste se chtěli věnovat. Nebojte se udělat až přehnanou reakci bolesti. Štěně pochopí, že to pro vás není příjemné a už takového chování nechá.

Budete rádi, když takové zlozvyky zastavíte co nejdříve a nebudete se o to muset snažit u „hravého“ dvouletého pejsánka s plnou sadou dospělých zubů.

Nastavte si jasná pravidla

Co nejdříve se rozhodněte o tom, co se u vás v domě může, a co naopak ne. Jestli například nechcete, aby váš pejsek používal gauč v obýváku, až vyroste, neberte si ho tam k mazlení ani, když je ještě štěňátko jen proto, že na vás sladce kouká a je dost malý na to, abyste si ho zvedli jednou rukou. V mládí ho takovým návykům odnaučíte lehce. Čím je ale pes starší, tím je to s učením nových pravidel těžší a těžší.

Nepovzbuzujte skákání

Všechna štěňátka rádi při vítání skáčou po lidech. Pokud byste to to své chtěli odnaučit, raději ho místo nadávání při této činnosti prostě ignorujte. Počkejte až se zklidní, přestane skákat a až potom mu věnujte pozornost.

To úplně nejdůležitější je, abyste svého pejska ve skákání na lidi vůbec nepovzbuzovali. Když je malý, neškodný a vypadá přitom roztomile, téměř nikomu to nevadí. Problém by pak ale nastal, až pes vyroste a bude mít skákání zažité jako jednoduchou cestu k získání pozornosti.

Volání na pejska

Jméno, které svému pejskovi dáte, s ním bude celý život. Snažte se, aby ho měl spojený jen hezkými věcmi. Stejně jako mohou psi pozitivně reagovat na slova jako „večeře“ nebo „venčení“, měli by mít příjemnou spojitost i se svým vlastním jménem.

Často se totiž stává, že štěně slyší své jméno jen tehdy, když udělá něco špatného, např. „Azore, nech toho!“, nebo „Anne, pusť to!“ atd. Možná se to zezačátku bude zdát těžké, ale nikdy nepoužívejte pejskovo jméno ve spojitosti s něčím negativním, pouze s pozitivními věcmi.

Místo toho, abyste řekli „Azore, pusť to!“, stačí jen „Pusť to!“, nebo jen prostě „Ne!“. A naopak místo pronesení „Večeře,“ zkuste říct „Azore, večeře!“.

Vaše štěně si tak spojí své jméno jen s hezkými a zábavnými věcmi, a naopak s ničím negativním. Slova jako „pusť“ nebo „nech“ zní dostatečně negativně na to, abyste ho mohli použít v reakci na jakékoliv pejskovo nepřípustné chování.

Naučte pejska chodit za vámi

Od momentu, kdy nový čtyřnohý parťák vstoupí do vaše života, naučte ho, že chození za vámi na zavolání je ta nejlepší věc v životě.

Štěňata nedokážou odolat lidem, kteří si sednou na podlahu a roztáhnou nohy tak, že jim zvířátko může skočit rovnou do klína. Pokud toto jednoduché gesto pejska nenaláká, zkuste na něj zavolat jménem a pořádně se s ním pomazlete, když k vám nakonec doběhne.

Zkoušejte si k sobě své štěně přivolat třeba i v momentech, kdy je zrovna zaměstnané něčím fascinujícím, a snažte se, aby pro něj bylo chození k noze tou nejzábavnější a nejvíc obohacující zkušeností v jeho životě. Přínosy uvidíte zejména až pes vyroste a bude zvyklý za vámi na zavolání přiběhnout, kdykoliv to bude potřeba.