Sportovní kynologie – magazín o psech výcvik a výchova psa, výstavy, závody a vše okolo pejsků
Podobné články
Canisterapie je léčebný kontakt člověka a psa. Pomocí psa léčíme ať už fyzické či psychické zdravotní problémy u lidí. Psychická léčba bývá častější a využívanější. Pes vlastně už jen svou přítomností napomáhá k pozitivnímu naladění klienta. Samozřejmě klient musí mít o práci se psem zájem, jinak je léčba téměř bezúčelná. Výjimkou je, když napravujeme strach klienta ze psa, tam je zřejmé, že pozitivní odezva od klienta se projeví až po nějaké době terapie. Terapie může být prováděna buď přítomností jednoho psa a jednoho klienta, nebo skupinově – jeden klient a více psů, nebo více psů i více klientů pohromadě. Canisterapii se dělíme na více skupin, dle problematiky, kterou u klientů řešíme.
• AAA – Animal Assistend Activities – Aktivity se psem
Aktivity jsou obvykle dost nepřesně nazývány canisterapií. Je třeba si uvědomit, že nejde doslova o terapii, jelikož pracujeme v mnoha případech s fyzicky zdravými lidmi, kteří se ocitli v sociálně obtížné situaci (dětské domovy, domovy seniorů, odvykací kúry.. aj.) Tyto klienty tedy pouze nenavštěvujeme, ale podnikáme s nimi i různé výlety, procházky, pobyty…. Účelem AAA je tedy zlepšení kvality života, psychické pohody a to v jakémkoli směru, ať už jen vyplnění pocitu samoty, či například odbourání pocitu strachu.
AAA může mít formu pasivní či aktivní.
- Pasivní formou je například umístění akvária či terária ve společenské místnosti. Role zvířete je pasivní, ale svou přítomností přináší pozitivní efekt.
- Aktivní formy se dále dělí na :
- stálé – zvíře žije v ústavu, kde se o něj stará personál nebo klienti. Pro psy je méně vhodný – není jeden pán, nedostatek odpočinku může vyvolat problémové chování. Vhodnější pro kočky, králíčky atd.
- A na návštěvní – tato forma je personálem vítanější, odpadá starost o zvíře.
• AAT – Animal Assisted Therapy – terapie pomocí psa
V tomto případě je už zvíře nedílnou součástí terapie. Jsou zde už měřitelné pokroky a stanoveny cíle. Touto terapií se myslí například: odbourávání fobií, náprava vad v řeči, náprava chování, apod. Je nutné znát klientovu diagnozu a podle toho postupovat. Téměř nezbytná je spolupráce s terapeutem (fyzioterapeutem, psychoterapeutem) U zdravotnických oborů se canisterapie týká:
- Logopedie
- Rehabilitace
- Fyzioterapie
- Ergoterapie
- Psychologie, psychiatrie
- Kombinace terapií
• AAE – Animal Assisted Education – výuka s přispěním zvířat
Tato část canisterapie má dvě odvětí: První je zařazení canisterapie do speciální pedagogiky, kdy zvíře napomáhá při problémech ve výuce (problémy se čtením, počítáním,….) Zvíře se zde využívá i jako motivace (chvíli se budeš učit, potom půjdeš za pejskem,…) Druhou možností je práce s veřejností. Pořádání přednášek, besed, ukázek výcviku, apod…
• Polohování
Polohování pomáhá klientovi fyzicky. Probíhá zde prohřívání pohybového systému (svalů a dalších různých částí těla). Pes má totiž o stupeň vyšší teplotu než člověk, tudíž je velmi nápomocen při křečích svalů, problémech s prokrvováním apod….. Důležité je, aby klient nejprve psa poznal a věřil mu a aby byl klient ochoten se psu a práci s ním plně oddat. Ve chvíli, kdy klient psovi věří a dobře ho zná, může začít polohování. Další důležitou částí je přítomnost fyzioterapeuta, který přesně zná zdravotní stav klienta a ví, co je zde potřeba aplikovat. Polohování musí probíhat v příjemném prostředí, kde je teplo a měkký podklad. Vše probíhá určitou dobu, cca 15-20 min, za stálé přítomnosti psovoda. Výhodou používání psa k prohřívání těla je, že tam jde i o citovou vazbu. Člověk pracuje se živým tvorem, vnímá jeho tep a dech. Může ho při terapii hladit, mluvit s ním, což má také velmi pozitivní důsledky.
Plemena na canisterapii
Na výkon canisterapie se hodí jakékoli plemeno. Záleží pouze na povaze, výchově a výcviku. Toto vše se ověří úspěšným složením canisterapeutických zkoušek. Stejně jako nezáleží na plemenu, tak nezáleží na velikosti. V AAA, AAT, AAE nezáleží na výběru plemene a nemá žádné omezení. Při polohování se musejí brát ohledy na velikost. Na velká plemena si klient může bez problému lehat a opírat se o ně. Malá plemena se při polohování využívají tak, že se na klienta pokládají.
Výcvik canisterapeutického psa
Výcvik není nijak zvlášť náročný. Hlavní je, aby pes byl přátelský, správně vychovaný. Musí si nechat vše líbit. Nesmí se stát, že by byl agresivní, dominantní nebo naopak bázlivý. Měl by být klidný, ale dají se využít i temperamentnější plemena, avšak ne na polohování. Pes by měl být připraven na pohyb v hluku, na setkání s invalidním vozíkem, berlemi a slepeckou holí. Musí být ochotný se sebou nechat manipulovat. Měl by zvládat odvolávání od hry, od pamlsků. Neměl by si sám brát jídlo ze země ani ze stolu. Má zvládat základní poslušnost. Konkrétní zkušební řády a požadavky v nich má každá organizace jiné. Před přípravou na zkoušky je tudíž potřeba si vybrat konkrétní společnost a připravit psa podle daného zkušebního řádu.
Autorka článku: Tereza Nováková
webové stránky: www.odlesajaroska.wbs.cz
Ahoj,
díky za článek! Pěkný jsem našla i zde: rehabilitace.info
kde se dá najít někdo v brně kdo dělá caniterapii?
Děkuji za info.
Canisterapie je uzasna vec, jsem rada ze neco takovyho existuje. Jen mi vadi, ze nekde k tomu pouzivaji nebezpecny bojovy plemena jako je rotvajler apod. Tyhle pochybny agresivni plemena bych asi k detem nepustila..
Na canisterapii se opravdu hodí jakýkoliv pes. Záleží pouze na jeho povaze a výchově. O ,,bojových plemenech” by se dalo bavit hodiny. Když se podíváme do minulosti tak tito psi byli nazývány bojovými, protože byli ,,chovány” na boje, ale na psí boje. Nikdy nebyli cvičeny na napadání lidí. Agresi v nich nyní vyvolávají pouze lidé ( jako ve všem, za všechny vady v chování psa můžou lidé). Tím jim kazí jejich pověst a názory na ně. Když to shrnu, tak psi cvičím a napravuji několik let a mnohem více psů jsem napravovala plemene jiného než je některý ze zástupců ,,bojových plemen”. Například tak oblíbená skupina retrieverů. Člověk by se divil, jací ti při špatné výchově a socializaci dokáží být. Jenže takovéto psi nikdo nezveřejní když mají nějakou vadu v chování ( nechci psát přímo agresi, ta se také dělí na více druhů), za to takový stafordík či bulík, jsou hned na titulní stránce. Tímto bych to asi ukončila a ještě jednou zdůraznila, že z velké části má vše špatné na svědomí člověk. I když má pes třeba z části vlohy k dominanci a pod… tak vždy záleží jak se k tomu člověk postaví a zda včas zakročí.