Začínáme trénovat canicross

Canicross jsme si ve zkratce představili v předchozím článku „Co je to canicross“ a teď se můžeme v klidu pustit do vysvětlení, jak se vlastně trénuje? Pro pořádek chci připomenout, že zde nepopisuji, jak to musíte dělat, ale pouze přibližuji, jak to trénujeme u nás. Existuje tolik postupů, jak naučit nové dovednosti, kolik je v daném sportu trenérů.

Hned na úvod nám vyskočí dvě otázky:

1. Jak naučím psa tahat?
2. Jak ho naučím zastavovat a zatáčet?

A mnoho dalších, které si rozebereme v dalších článcích, kdy se zaměříme na trénink z trochu hlubšího pohledu.

Když se zaměříme hned na první otázku, jak naučím psa tahat, tak se většina z Vás možná právě potutelně usmívá, že ho to učit nemusíte, že on už to umí. A to je ta nejčastější chyba…

Bohužel s touto reakcí se setkáváme ve většině případů. I když váš pes tahá na vodítku a jde mu to dobře, tak to neznamená, že tento tah je použitelný pro canicross.

V podstatě chceme, aby náš pes táhl na povel, táhl v před, plynule a bez zastavování. Tato kritéria právě vyřadila všechny vodítkové tahouny a proto si povíme, jak že se to vlastně učí.

Nepopisuji zde zaručený recept, protože podobné předávání zaručených „know how“ vede pouze k překrucování faktů, nepochopení a ve výsledku pes tahat neumí a páníček je naštvaný, že to nefunguje.

Jak naučím psa tahat?

U nás na trénincích učíme psy tahat na povel pomocí metody, kterou jsem převzal od Šimona Cipro a to mrtvou vahou. Za psa zapřáhneme odpružené vodítko s řetězy na konci. Se psem taháme řetězy a postupně přiřazujeme požadovaný povel pro tah. Pomocí řetězů psa zvykáme na fakt, že za sebou bude něco tahat, že bude tahat vždy po vyslovení našeho povelu a že bude tahat vpřed. Konkrétní hmotnosti zátěže jsou velmi hezky popsány zde.

Jak naučím psa zastavovat a zatáčet?

Opět to může působit zábavně až protichůdně. Proč bych učil psa zastavovat, když s ním chci běhat a být rychlý? Představte si situaci, kdy na konci vodítka nemáte svého 15-ti kilového Ferdu, ale 40-ti kilové hovádko, které jste zdárně naučili tahat. Opojná radost z vysoké rychlosti velmi rychle zmizí při prvním sbíhání kopce.  Pokud nejste 90-ti kilový urostlý chlápek, tak nemáte šanci cokoliv udělat a můžete jen doufat, že to dáte ve zdraví.

Povel pro zastavení učíme stejně jako ten pro tah, jen v opačném pořadí. Jedná se o přiřazování povelu k již hotovému chování, tzn. jakmile se psem zastavuji, jednoduše přiřadím povel. Postupem času si ho pes spojí se zastavením a povel „stůj“ je na světě

Zatáčení je již jiná káva a opět vychází z potřeby mít na trati psa ovladatelného. Když běžíte s lehkým Ferdou, tak se jeho špatnému odbočení zasmějete a protitahem ho vyvedete na správnou cestu. Když vás ovšem zatáhne špatným směrem pes, který je těžký a rozjetý jako lokomotiva, tak máte problém.

Směrové povely učíme zachycováním stejně jako zastavení.  Konkrétní případy se lépe popisují přímo na trénincích, kde si uměle vytváříme situace, při kterých je nutnost odbočit z cesty na cestu jinou.

V dalším článku si povíme něco málo o vybavení pro canicross.